Pozor na ně! Průvodce světem nejedlých hub
Nebezpečí nejedlých hub
V českých lesích a na loukách roste nepřeberné množství hub a sběr těchto darů přírody patří mezi oblíbené kratochvíle. Je však důležité si uvědomit, že ne všechny houby jsou jedlé. Některé druhy jsou nepoživatelné pro svou nepříjemnou chuť nebo konzistenci, jiné jsou jedovaté a jejich konzumace může mít i fatální následky. Mezi nejnebezpečnější houby patří muchomůrka zelená, muchomůrka tygrovaná nebo závojenka olovová. Otrava houbami se projevuje nevolností, zvracením, bolestmi břicha, průjmem, ale i závratěmi, halucinacemi nebo ztrátou vědomí. V případě podezření na otravu houbami je nutné ihned vyhledat lékařskou pomoc. Prevencí je sbírat pouze houby, které bezpečně známe, a v případě nejistoty se poradit se zkušeným houbařem nebo mykologem.
Rozpoznání nejedlých druhů
Vzhledem k tomu, že existuje mnoho druhů hub, je důležité se naučit rozpoznávat ty nejedlé a jedovaté. Nikdy nesbírejte houby, u kterých si nejste jisti jejich určením. Při sebemenší pochybnosti se poraďte s zkušeným houbařem nebo se obraťte na mykologickou poradnu. Existuje několik znaků, které vám mohou napovědět, že houba není jedlá. Mezi ně patří například: nepříjemný zápach, hořká nebo palčivá chuť, změna barvy dužniny po řezu, výskyt mléka nebo jiné tekutiny, výrazně zbarvené lupeny nebo rourky, prstenec na třeni nebo pochva na bázi třeně. Pamatujte však, že ani tyto znaky nejsou stoprocentní a některé jedlé houby je mohou také vykazovat. Proto je vždy lepší se řídit zásadou: „Sbírám jen to, co bezpečně znám.“
Typické znaky jedovatých hub
Jedovaté houby se často maskují za jedlé druhy, proto je důležité dbát zvýšené opatrnosti a sbírat pouze houby, které bezpečně známe. Existuje několik znaků, které mohou napovědět o jedovatosti houby, ale samy o sobě nejsou spolehlivým vodítkem. Některé jedovaté houby mají například výrazné barvy, ale existují i druhy, které jsou nenápadné. Stejně tak přítomnost prstence na třeni nebo pochvy u země nemusí nutně znamenat jedovatost. Některé jedovaté houby mění barvu dužniny po řezu nebo otlaku, ale existují i jedlé druhy s touto vlastností. Zvláštní pozornost je třeba věnovat houbám s lupeny, mezi kterými se vyskytuje nejvíce jedovatých druhů. Důležité je také pamatovat na to, že i jedlé houby mohou být za určitých okolností nebezpečné. Například staré, plesnivé nebo zapařené houby mohou způsobit zdravotní potíže.
Nejčastější nejedlé houby v ČR
V českých lesích a na loukách roste nepřeberné množství hub, ne všechny jsou však vhodné ke konzumaci. Některé druhy jsou vyloženě jedovaté, jiné sice otravu nezpůsobí, ale pro svou nepříjemnou chuť nebo konzistenci se k jídlu nehodí. Mezi nejčastější nejedlé houby u nás patří například hřib žlučník, lidově nazývaný hořčák. Jak už jeho název napovídá, vyznačuje se silnou hořkostí, která zkazí chuť celého pokrmu. Podobně je tomu i u pečárky zápašné, která se pozná podle nepříjemného zápachu po karbolu nebo dezinfekci. Mezi nejedlé houby patří i muchomůrka červená, která je sice krásná na pohled, ale zároveň prudce jedovatá. Její konzumace může mít fatální následky. Nezkušení houbaři by se měli před sběrem hub důkladně seznámit s jejich charakteristikami a v případě nejistoty se poradit s odborníkem.
Nejkrásnější houby v lese jsou často ty, které do košíku nepatří. Jsou to lákadla pro oči, nikoliv pro žaludky.
Zdeněk Houbař
Rizika záměny s jedlými houbami
Sběr hub je v České republice oblíbenou aktivitou, ale je důležité si uvědomit, že ne všechny houby jsou jedlé. Existuje mnoho druhů hub, které jsou nejedlé nebo dokonce jedovaté a jejichž konzumace může mít vážné následky pro lidské zdraví. Mezi nejčastější rizika záměny s jedlými houbami patří otravy, které se projevují nevolností, zvracením, bolestmi břicha, průjmem, závratěmi a v krajních případech i smrtí. Je proto zásadní sbírat pouze houby, které bezpečně znáte, a v případě pochybností se poradit s odborníkem - mykologem. Nikdy se nespoléhejte pouze na obrázky v atlasech hub nebo na rady od neověřených zdrojů. Pamatujte, že i malá chyba při sběru hub může mít fatální následky. Pro minimalizaci rizik je vhodné se zaměřit na sběr snadno rozpoznatelných druhů hub a vyhýbat se sběru hub, které jsou si s jedovatými druhy podobné. Vždy je lepší houbu v lese nechat, než riskovat otravu.
Co dělat při otravě houbami
Otrava houbami, ať už z konzumace nejedlých hub nebo hub nevhodných k jídlu, může mít vážné následky. Při podezření na otravu houbami je nezbytné okamžitě jednat. Nejdůležitější je zachovat klid a co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. Volejte ihned toxikologické centrum nebo linku 155, kde vám poradí další postup. Zkuste si zapamatovat, co a kolik jste snědli, a zda houby konzumoval někdo další. Pokud je to možné, zajistěte vzorek hub, které jste konzumovali, pro identifikaci. Pomůže to lékařům určit typ otravy a zvolit správnou léčbu. Nikdy se nesnažte otravu léčit sami. Vyhněte se pití alkoholu a mléka, které mohou urychlit vstřebávání toxinů do organismu.
Vlastnost | Jedlé houby | Nejedlé houby |
---|---|---|
Vůně | Příjemná, houbová, oříšková, … | Nepříjemná, štiplavá, chemická, … |
Barva | Různá, typická pro daný druh | Různá, často výrazná, varovná |
Mýty o rozpoznání jedovatých hub
V říši hub koluje mnoho mýtů a pověr, obzvláště co se týče rozlišení jedlých a nejedlých druhů. Je důležité si uvědomit, že neexistuje žádný univerzální a snadný způsob, jak spolehlivě rozeznat jedovatou houbu od té jedlé. Barva, tvar ani vůně nejsou spolehlivými indikátory jedovatosti. Některé mýty tvrdí, že jedovaté houby zmodrají po řezu, ale to platí pouze u některých druhů a neplatí to naopak - ne všechny zmodrající houby jsou jedovaté. Stejně tak neplatí, že houby okousané od zvířat jsou jedlé. Zvířata mají jiný metabolismus a co je pro ně stravitelné, může být pro člověka smrtelně jedovaté. Nejnebezpečnější je spoléhat se na rady a zkušenosti laiků. Identifikace hub vyžaduje znalost mnoha detailů a i zkušený houbař se může splést. Vždy je lepší sbírat pouze houby, které bezpečně znáte, a v případě pochybností se poradit s odborníkem.
Důležitost houbařské osvěty
Vzhledem k bohaté historii houbaření v České republice je houbařská osvěta naprosto klíčová. Zejména je důležité zdůrazňovat rozdíly mezi jedlými a nejedlými, případně jedovatými houbami. Existuje mnoho druhů hub, které se na první pohled podobají jedlým druhům, ale jejich konzumace může mít fatální následky. Například muchomůrka zelená, jedna z nejjedovatějších hub světa, může být zaměněna za některé druhy žampionů. Proto je nezbytné sbírat pouze houby, které bezpečně známe, a v případě pochybností se poradit s odborníkem. Kromě neznámých hub je také důležité vyhýbat se sběru starých, plesnivých nebo jinak poškozených plodnic. Ty mohou obsahovat toxické látky, které způsobují zažívací potíže. Houbařská osvěta by měla být nedílnou součástí výchovy k přírodě již od útlého věku, aby se minimalizovalo riziko otravy a zachovala se tato krásná tradice pro další generace.
Aplikace a online atlasy hub
V dnešní době chytrých telefonů existuje řada aplikací a online atlasů hub, které nám mohou usnadnit rozpoznávání hub v terénu. Je však důležité si uvědomit, že i ty nejlépe hodnocené aplikace se mohou mýlit a spoléhat se pouze na ně může být velmi nebezpečné.
Aplikace a online atlasy fungují na principu porovnávání fotografie houby s databází známých druhů. Problém je, že vzhled hub se může lišit v závislosti na podmínkách růstu, stáří plodnice a dalších faktorech. Navíc, některé druhy hub jsou si velmi podobné a k jejich spolehlivému rozlišení je potřeba zkušené oko mykologa.
Proto je důležité používat aplikace a online atlasy pouze jako pomocný nástroj a vždy se řídit vlastními znalostmi a zkušenostmi. V případě nejistoty je vždy lepší houbu nechat v lese a konzultovat nález s odborníkem.
Publikováno: 04. 11. 2024
Kategorie: jídlo a pití